Jaroslav Hašek

24. listopadu 2006 v 17:53 | betuliška |  Referáty

Jaroslav Hašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání Jaroslav Hašek Zvětšit Jaroslav Hašek Socha Jaroslava Haška od Karla Nepraše a Karolíny Neprašové. Zvětšit Socha Jaroslava Haška od Karla Nepraše a Karolíny Neprašové. Osudy dobrého vojáka Švejka, kresba Josefa Lady na obálce vydání románu z roku 1955 v SNKLHU. Zvětšit Osudy dobrého vojáka Švejka, kresba Josefa Lady na obálce vydání románu z roku 1955 v SNKLHU. Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, obálka vydání z roku 1982 v nakladatelství Československý spisovatel. Zvětšit Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, obálka vydání z roku 1982 v nakladatelství Československý spisovatel.
Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 - 3. ledna 1923) byl český spisovatel, publicista a novinář.
Vyučil se drogistou, absolvoval gymnázium a poté nastoupil na obchodní akademii, kterou nedokončil. Stal se zaměstnancem banky Slavia. V této době se seznámil s českými anarchisty a postupně se dostal do jejich čela.
Začal vést bohémský a tulácký život (prošel pěšky mj. Slovensko, Halič, Uhry).
V této době se začal živit pouze literaturou a novinařinou a také začal mít problémy s alkoholem, které se postupem času zvětšovaly. Seznámil se s Jarmilou Mayerovou, se kterou se později oženil.
V roce 1907 byl krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost.
Roku 1908 redigoval Ženský obzor, od 1910 Svět zvířat (satiristický časopis), od 1911 přispíval do Českého slova, dále pak přispíval do: Čechoslovanu, Pochodně, Humoristických listů.
V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s F. Langrem, E. A. Longenem, E. E. Kischem a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.
V roce 1915 dobrovolně narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. O úmyslu narukovat téměř nikomu neřekl, proto byl nějakou dobu hledaný. V září 1915 se nechal zajmout a roku 1916 vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan.
Přes Jugoslávii se dostal do Ruska, kde roku 1918 v Moskvě vstoupil do české sociálně demokratické strany (bolševiků). V roce 1918 vstoupil do Rudé armády, byl ředitelem armádní tiskárny v Ufě, náčelníkem oddělení pro práci s cizinci aj. Co vedlo Haška k opuštění myšlenky anarchismu a přijetí socialistických myšlenek, nikde neobjasnil, na základě jeho díla lze říci, že k anarchii měl rozhodně blíže. V Rusku se znovu oženil (po návratu do Čech nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že v Rusku nebyl zrovna pořádek a neuznávaly se vzájemně různé smlouvy).
V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj.
V roce 2005 byl Jaroslavu Haškovi na pražském Žižkově odhalen jezdecký pomník od Karla Nepraše.

[editovat] Dílo

Zpočátku psal především cestopisné povídky, črty a humoresky (mnohé byly zfilmovány), které publikoval časopisecky.
Základem jeho próz byly jeho skutečné zážitky, to vnáší do znalostí o jeho životě zmatek, protože není vždy jasné co je pravda a co je pouze básnická nadsázka. Hašek nenáviděl přetvářku, sentimentalitu, usedlost, ironicky reagoval na sociální verše. Dalším typickým znakem jeho tvorby je odpor k mravním a literárním konvencím.
  • Májové výkřiky (1903), sbírka básní,
  • Galerie karikatur (1909),
  • Trampoty pana Tenkráta (1912),
  • Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912),
  • Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova (1913),
  • Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915),
  • Dobrý voják Švejk v zajetí (vydáno 1917) ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě),
  • Dva tucty povídek (1920),
  • Tři muži se žralokem a jiné poučné historky (1921),
  • Pepíček Nový a jiné povídky (1921),
  • Velitelem města Bugulmy (1921),
  • Mírová konference a jiné humoresky (1922),
  • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923), čtyřdílný román přeložený do 54 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný, nejvýznamnější Haškovo dílo mnoha lidmi spojované s kongeniálními ilustracemi Josefa Lady. Postava vojáka Švejka se v Haškových povídkách objevila již v roce 1902. Nápad napsat knihu o dobrovolníkovi, který je lehce slabomyslný si přinesl z Ruska, kde napsal první kapitoly. Švejk se vyznačuje velkou snahou, doslovným plněním rozkazů, které dostane a prokládáním válečných dialogů, nejen s nadřízenými, zážitky z Prahy, které pak aplikuje na danou situaci. Švejk se plněním příkazů svým způsobem vysmívá všem autoritám a tomu co představují. V podstatě směřuje vše k zesměšnění nesmyslného válčení a starého řádu. Román nebyl Haškem dokončen, konec čtvrtého dílu a díl pátý a šestý dopsal roku 1923 po autorově smrti Karel Vaněk, nedosáhl však Haškových kvalit (přesto bylo toto dokončení vydáváno současně s Haškovým originálem společně až do roku 1949). Těžko lze říci, jak by se situace ve Švejkovi vyvíjela dál (maličko soudit lze snad jen podle autorova spisu Velitelem města Bugulmy, kde popisuje dobu, kdy byl rudým komisařem v Rusku).
Kabaretní scény a hry:
  • Větrný mlynář a jeho dcera (knižně 1976)
Posmrtně - většina těchto děl je sebrána z jeho rané časopické tvorby, mnohá díla byla zfimována:
  • Paměti úctyhodné rodiny a jiné příběhy (1925),
  • Šťastný domov a jiné humoresky (1925),
  • Za války i za sovětů v Rusku (1925),
  • Zpověď starého mládence (1925),
  • Všivá historie a jiné humoresky (1926),
  • Podivuhodné dobrodružství kocoura Markuse a jiné humoresky (1927),
  • Smějeme se s Jaroslavem Haškem (1946, dva díly),
  • Škola humoru (1949),
  • Malá zoologická zahrada (1950),
  • Veselé povídky (1953), obshaují také Historky z ražické bašty,
  • Aféra s křečkem a jiné povídky (1954),
  • Črty, povídky a humoresky z cest (1955),
  • Fialový hrom (1958),
  • Loupežný vrah před soudem (1958),
  • Terciánská vzpoura a jiné povídky (1960),
  • Dědictví po panu Šafránkovi (1961),
  • Zrádce národa v Chotěboři (1962),
  • Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona (napsáno 1911, knižně vydáno 1963), tuto stranu Hašek opravdu spolu se svými kumpány založil. Založili ji v hospodě, pak ji zaregistrovali a dokonce Hašek někde v Praze kandidoval na starostu. Celé založení této strany a její pozdější popsání byla parodie na tehdejší politický život.
  • Dekameron humoru a satiry (1968),
  • Moje zpověď (1968),
  • Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška (1973),
  • Oslí historie aneb Vojenské články do čítanek, (1982),
  • Svět zvířat, (1982),
  • Švejk před Švejkem (neznámé osudy dobrého vojáka Švejka) (1983),
  • Tajemství mého pobytu v Rusku (1985),
  • Povídky (1988, dva svazky),
  • V polepšovně a jiné povídky (1997),
  • Když bolševici zrušili Vánoce (2005), neznámé, utajené a pravděpodobné texty,
  • Nešťastný policejní ředitel (2006), neznámé a nově nalezené texty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama